Den 1
Jako výchozí místo jsem zvolila parkoviště STRÁŽNÉ LOM, kousek odsud je i autobusová zastávka, což bude hrát velkou roli v závěru našeho putování. Ale k tomu se dostaneme!
Po propršené noci mám obavy, jestli ráno vyrážíme s pláštěnkama, 🌧️ ale jako zázrakem v 9h déšť úplně jako když utne! ☀️ ✅
Tady přidávám cestu na mapě, vyšli jsme z parkoviště ,kde jsme nechali auta -> parkoviště Strážné lom -> a napojili se na krásně značenou NS stezku, 🥾 turistická – červená a šli přes lahrbush pořád po NS přes Dvorskou chatu, kde jsme si dali výborný oběd 🥘 a pokračovali na chatu na rozcestí (všude si tu lze dát minimálně kafe ☕️ a něco malého, nechat chvíli pohrát děti 👶🏼 👧🏼 🧒🏽 a podobně – a odsud už jen kousek ( cca 2km na chatu Výrovka 🦉 (kde jsme si zamluvili nocleh s večeří a snídaní), pro děti je tu boulderová stěna, 🧗♀️ takže i když jsme chtěli s dospěláky ještě projít okolí (přišli jsme už kolem 16h – první úsek byl pro jistotu krátký, ať děti hned ze startu nevyplašíme- jen 7km), ony se nedaly z boulderu odtrhnout, takže jsme obkoukli jen vyhlídku (skvělý tah – další den bychom nic neviděli) a šli si na pivo! Obsluha extrémně milá!
Těšíme se na zítra! 🍻
Den 2
Na Výrovce 🦉 se probouzíme do mlhy, zimy a hustého deště 🌧️, moje nálada je zkalena i rozbitými brýlemi 👀 z předchozího dne a faktem, že jsem si nesbalila menstruační vyhřívací 🩸 @body_moody od @katerina.rydlova, které by se mi teď obrovsky šiklo 😅!
No co už, zaženu “cobykdyby” a vyrážíme na snídani 🥚 🥓 🥖, je skromnější ale chuťově skvělá, my si rozhodně nestěžujeme! Necháváme děti ještě poblbnout na stěně, kde se k nim připojí i jeden dospělý mladík a po 10h jakoby zázrakem déšť utne a vysvitne ☀️, tak jdem! 🥾 🌿
Další úsek jsem naplánovala z Výrovky 🦉 přes památník obětem hor na Luční boudu (kde můžeme potvrdit negativní recenze na personál 😅) a dál přes Polední kameny, kde jsme posvačili, kolem Malého Šišálu až na Čihadlo a přes Špindlerovu boudu (🍻 zahnání žízně ) směr ekostezka profesora Fanty a vzápětí naučná stezka Krkonošská zvířátka až k Moravské boudě, kde máme opět bloknuté ubytko a večeři se snídaní), je to cca 12km,cestou můžete mezi Luční boudou a poledními kameny sejít dolů k jezeru k překrásným vodopádům, je to cca 3km zacházka a převýšení 300m, takže my si musíme s dospělými nechat zajít chuť, nechceme dráždit nejmladší turisty 😅.
NS profesora Fanty a NS Krkonošská zvířátka se dětem moc líbily a večer jsem jim udělala ještě malý kvíz o ceny, takže i zapomněly, že jsme jim zakázali trampolínu před Moravskou boudou 🙈 😅, za mne opravdu nebezpečné ,bez záchytných sítí 😏, takže povolujeme jen kravičky 🐄 🐮 a houpačky s dozorem 😊. Jídlo i personál opět skvělé! Ubytovaní čisté a pěkné jen počítejte se společnými wc, ať vás to nezarazí!
Den 3
Posilněni báječnou snídaní vyrážíme od Moravské boudy do silného větru! Vyjdeme kousek nad Moravskou boudu k Petrově boudě – noclehárně, je to pár set metrů a odsud se dáváme po červené k Dívčím kamenům, na Černé sedlo a v plánu dnes máme ještě celkem dalších cca 9,5km až na Voseckou boudu. Dále jdeme po červené kolem Voseckého kola a celou cestu střídavě fičí vítr a pálí slunce, oblékáme a vyslékáme bundy a kluci nám utečou až na Sněžné jámy! Hystericky je dobíhám a na vrcholku rychle posvačíme, zjišťujeme, že množství jídla neodpovídá našemu velkému výkonu a tak se rozhodneme odbočit ještě po žluté na polskou stranu směrem k Schronisku pod Labským štítem, kde je jediná možnost se najíst ještě před příchodem na Voseckou! Ukázalo se to jako dobrá volba, jídlo dobré a cesta k ubytku moc pěknými dřevěnými můstky přes rašeliniště s malým převýšením a už bez nepříjemného větru!
VOSECKÁ JE RETRO!MAJÍ JEN TURKA A NEBO NESKU, guláš, smažák, řízek a borůvkový knedlík s pivem! ALE VŮBEC TO NEVA!JE TO TU BEZVA! Nemají ani Wi-Fi a elektřinu! Vemte si ručníky, powerbanky a baterky!
A užijte si návrat o několik desetiletí zpět do minulosti! Byl to bezva den!
Den 4
Jen neradi opouštíme kouzlo starých časů na Vosecké, částečně proto, že čas bez moderních vymožeností byl hodně osvěžující a částečně proto, že před sebou už máme jen poslední část naší cesty a návrat domů. Ale není čas na nostalgii, na snídani a vyklizení pokojů máme jen hodinu.
Vyrážíme do Špindlu! I tentokrát nás čeká překrásná cesta a vyšly i ty vodopády! V plánu toho bylo hodně! Začali jsme pramenem Labe, Labskou boudou a krásnými výhledy u Pančavského vodopádu, chtěli jsme ještě zajít na Hančův pomník a Vrbatovu boudu, když už jsme se na Vosecké nadchli vzpomínkou na film “Poslední závod” , pro který byla tato chata a její návštěvníci inspirací, ale na děti po počátečním nadšení dosedla několikadenní únava a zdálo se, že od Labské boudy bude jakákoli zacházka problém -> a byla, nejmladší děti už začaly vyžadovat nošení, starší bolely nohy a nejstarší holky hlava, rozhodli jsme se je nedráždit a sejít už bez větších zastávek po Harrachově cestě až dolů do Špindlu odkud nám z autobusáku měl jet v 16h poslední bus zpět do Strážného pro auta …nebudu to dramatizovat, dorazili jsme tam 16.08 a volali taxi 🤦🏻♀️ 😀 takže tohle nevyšlo, ale jinak paráda!!!
Děkujeme děti naše! Bylo to s vámi skvělé, jste tahouni! ❤️❤️❤️
Žádné komentáře